Jadernička moravská
Stará odrůda rozšířená hlavně v karpatské oblasti Moravy. První zmínka pochází z roku 1764. Existuje velké množství lokáních typů této odrůdy. Její semenáče si většinou zachovávají charakteristické vlastnosti. Je výbornou kmenotvornou odrůdou a je používaná jako podnož pro vyšší tvary jabloní.
Jadernička moravská
Plody tvarově i velikostí velmi variabilní. Od ploše kuželovitého až k vysoce kuželovitému, nebo vejčitému. Na kališní straně na jednu stranu sražené. Plod ploše široce žebernatý, občas se na plodu vyskytuje drobný šev. Velikost plodů střední až malá, hmotnost plodů okolo 100g.
Kalich pootevřený i zavřený, nestejné velikosti, malý i střední, ušty dlouhé na bázi široké, kališní jamka mělká vroubená drobnými podlouhlými hrbolky.
Stopka nestejné délky, stopečná jamka úzká, středně hluboká s rzivou skvrnou či hvězdou.
Slupka hladká, pololesklá, mírně mastná, někdy až lepkavá. Základní barva je bělavě až slámově žlutá či žlutozelená, se světlými lenticelami. Na osluněných plodech některých typů rumělkově červené líčko.
Dužina bělavá až bílá, při sklizni chruplavá, při skladování rychle ztrácí na šťavnatosti.
Jádřinec cibulovitý, prostorný s velkými pouzdry a rozpraskanými přepážkami.
Zraje v polovině října, nejlepší chuť má do prosince na skládce vydrží i do dubna, ale výrazně ztrácí na kvalitě.
Stromy jsou mohutné, vytváří kulovité husté koruny s převislými větvemi. Odrůda je velmi odolná mrazu.
Jadernička moravská
Mimo přímý konzum jako stolní odrůda je ovoce oblíbené na mošt, sušení či povidla. Pro svou pevnou dužinu jsou jablka oblíbená i k výrobě kompotu či k nakládání do zelí. Spíše než do sklepa se ukládaly na zimu do sena na půdu. Ranky a otlaky vzniklé při setřásání z vysokých stromů snáze zasychaly a korkovatěly a seno chránilo jablka před zmrznutím.
Jadernička moravská
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka