příkladový obrázek
A
acidofilní, acidofyt - vyžadující kyselý substrát
alkaloid - dusíkatá organická látka, většinou zásaditá, která vytváří s kyselinami soli
anemochorie - rozšiřování diaspor vzduchem; rostlina rozšiřovaná vzduchem - anemochor
antropofyt - druh vázaný svým výskytem na člověka a jeho činnost a člověkem také šířený
antropochorie - rozšiřování diaspor lidskou činností; rostlina rozšiřovaná lidskou činností - antropochor
antropogenní stanoviště - stanoviště vzniklé činností člověka
apofyt - druh původní šířící se na synantropních stanovištích, např. pelyněk černobýl, kopřiva dvoudomá nebo pcháč rolní
archeofyt - rostlina zavlečená do konce 15. století
autotrofie - výživa organismu z minerálních látek
B
BERN - zkratka používaná pro označení chráněného rostlinného druhu na základě tzv. Bernské úmluvy z roku 1979. Bernskou úmluvou je chráněn např. koniklec velkokvětý nebo ostřice žitná.
blizna - vrchní část pestíku, kde se zachycují pylová zrna
bobule - dužnatý nebo šťavnatý plod, obsahující obyčejně větší počet semen bez pecek, např. borůvka, lilek, konvalinka
borka - vnější odumřelá část krycích pletiv stonku dřevin
bylina - rostlina, která má nedřevnatějící nadzemní stonek
C
celokrajný list - na okraji bez zubů nebo vroubků
cibule - obvykle dužnatý orgán, tvořený zkráceným stonkem; vlastní cibule je tvořena zdužnatělými bázemi listů (např. cibule kuchyňská) nebo značně zdužnatělou bází jediného listu (např. křivatec)
Č
čepel - rozšířená, lupenitá část listu
-četný květ - květ s určitým počtem květních členů v jednom kruhu
-četný list - list složený z určitého počtu lístků
češule - většinou miskovitá část květu vzniklá srůstem dolních částí kalicha, popř. i koruny a tyčinek
čnělka - zúžená část pestíku mezi semeníkem a bliznou
D
dělený list - list jednoduchý, s čepelí mělce nebo hluboce rozdělenou úzkými nebo širokými zářezy, které však nesahají až k řapíku nebo hlavní žilce listu
děloha - první list klíčku, velmi často má odlišný tvar než pozdější listy
diaspora - jakákoliv rozmnožovací jednotka /např. semeno, plod, oddenek/
dvoudomé rostliny - rostliny, které mají jednopohlavné květy; na některých jedincích jsou umístěny samičí květy (pestíkové - bez tyčinek) a na jiných jednincích jsou umístěny samčí květy (prašníkové - bez pestíků), např. kopřiva
dvouleté rostliny - rostliny, které v prvním roce vytváření pouze listy, poté přezimují, a ve druhém roce kvetou a vytvářejí plody, poté odumírají
E
efemera - jednoletá rostlina s velmi krátkým životmín cyklem
efemeroid - vytrvalá rostliny, která vyrůstá časně na jaře ještě před olistěním stromů, vykvétá a zaplodí a jejíž nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Takto využívá dostatku světla, který je v lesích před olistěním. např. sasanka hajní, křivatec žlutý
entomogamie - hmyzosnubnost, neboli způsob opylování rostlin hmyzem
epifit - rostlinný organismus žijící na těle jiné rostliny, který však není parazitem, např. řasy, lišejníky, mechy, orchideje
eurichorní - druh rozšířený na několika kontinentech, např. jalovec obecný
F
fanerofyt - rostlina s obnovovacími pupeny výše než 30 cm; např. keře, stromy, liány
fotosenzitivní - citlivý na světlo
G
glykosid - složený glycid, hydrolyzuje se kyselinami, alkáliemi nebo enzymy na jednotlivé složky, a to na různé cukry a jednodušší organickou sloučeninu aglykon
geofyt - viz efemeroid
H
habitus - vzhled rostliny, závislý na vzrůstu a větvení stonku
hemikryptofyt - rostlina s pupeny na povrchu půdy, které jsou chráněné šupinami, odumřelými listy apod.; např. pampeliška
heterotrofie - způsob výživy organismu, kdy je organismus odkázán na látky, které vytvořily jiné organismy /rostliny parazitické nebo saprofytické/
hlávka - neboli také strboul, jednoduché otevřené hroznovitě větvené květenství s přisedlými květy, např. jetel
hlíza - ztloustlý a zdužnatělý kořen nebo oddenek
hrozen - druh květenství s dlouhým vřetenem (stonkem), po jehož stranách vyrůstají stopkaté květy vesměs stejně dlouhé; např. hyacint, střemcha
humus - odumřelá, rozkládající se organická látka, z níž se stává látka anorganická
humózní - bohatý na humus
hydrogamie - opylování rostlin ve vodním prostředí
CH
chamaefyt - drobný keř s obnovovacími pupeny nad zemí do výšky 30 cm; např. borůvka
chlorofyl - zelené rostlinné barvivo, které umožňuje fotosyntézu, způsobuje zelené zbarvení rostlin
----> rostlina bez chlorofylu - rostlina postrádající zelené rostlinné barvivo, které by umožňovalo fotosyntézu; rostlina nezelená, často bíle, žlutě či špinavohnědě zbarvená, např. zárazy, některé druhy čeledi vstavačovitých (např. hlístník hnízdák)
chmýr - kalich přeměněný v různě dlouhé chlupy, např. některé hvězdnicovité
chocholík - hroznovité květenství, odvozené od hroznu, jeho postranní větévky jsou prodlouženy tak, že květy dosahují roviny prostředního květu, květy jsou více méně v jedné rovině a rozkvétají dostředivě, např. hrušeň
J
jednoděložná rostlina - klíčící jednou dělohou
jednodomé rostliny - rostliny, u nichž se vyskytují jednopohlavné samčí (prašníkové - bez pestíků) a samičí (pestíkové - bez tyčinek) květy na témže jedinci, např. líska
jednoleté rostliny - rostliny, které v témže roce vyklíčí, vyrostou, kvetou, mají plody a zahynou, např. mák; označují se kroužkem, který má tečku
jednopohlavný - květ s ústrojím jen jednoho pohlaví, buď samčí nebo samičí
jehlice - list úzce čárkovitý, většinou tuhý, např. smrk
jehněda - hroznovitě větvené květenství s chabým vřetenem, často převislé nebo nicí, např. vrba, bříza, topol
K
kalich - vnější, obvykle zelená, část květních obalů různoobalového květu
kališní - z kalicha
keř - víceletá rostlina, z jejíhož dřevnatého kořene vyrůstá několik dřevnatých stonků, bez kmene
keřík - drobný keř, většinou do 50 cm vysoký, např. vřes
klas - jednoduché hroznovité květenství s přisedlými květy, např. jitrocel
kopinatý list - list s čepelí asi 3x delší než širokou, k oběma koncům znenáhla zašpičatělou, v dolní třetině nejširší
kolénko - uzlina, plné místo na stéblu trav
koruna - vnitřní, zpravidla jinak než zeleně zbarvená část květních obalů různoobalného květu, skládá se z korunních lístků, které jsou volné nebo srostlé, někdy zakrnělé, někdy úplně potlačené
kořen - zpravidla podzemní orgán rostliny, který ji upevňuje v zemi a přijímá roztoky neústrojných látek
kosmopolitní - druh rozšířený po celém světě, např. rákos obecný
květ - neboli flos, soubor přeměněných listů krytosemenných rostlin, vyrůstající z květního lůžka, je důležitý pro pohlavní rozmnožování rostliny, tvořen květními obaly, tyčinkami a pestíky
květenství - soubor květů uspořádaných podle pravidel; rozlišujeme podle stupně větvení květenství jednoduchá a složená; rozlišujeme tyto druhy květenství: hroznovité - lata, hrozen, klas, palice, klásek, okolík, hlávka, úbor, chocholík a vrcholičnaté - mnohoramenný vrcholík, dvouramenný vrcholík (vidlan), jednoramenný vrcholík (vijan, vějířek, šroubel, srpek)
L
lata - jednoduché hroznovité květenství, většinou kuželovitého tvaru, u něhož se počet květů na postranních větvích zmenšuje směrem nahoru
liána - rostlina s tenkým stonkem, který se ovíjí, opírá nebo zachacuje na opoře; naše liány můžeme klasifikovat do těchto skupin: liána ovíjivá - chmel otáčivý, svlačec rolní , liána úponková - plamének plotní, liána kořenová - břečťan popínavý
lichozpeřený list - zpeřený list ukončený jednotlivým, nepárovým lístkem
list - boční výrůstek stonku, orgán zpravidla rozšířený do plochy, skládající se obvykle z čepele, řapíku a báze (pochva a palisty), které však nemusí být vždy vyvinuty
listen - listovitý útvar, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství
lodyha - nadzemní bylinný stonek, odumírající téhož roku, kdy vyrostl
lusk - suchý plod, obvykle vícesemenný, otevírající se dvěma chlopněmi
lůžko květenství - rozšířené a často zploštělé vřeteno květenství, jehož květy jsou přisedlé
M
mléčnice - trubicové větvené buňky obsahující latex, např. mák, vlaštovičník
mnohočetný list - list dlanitě složený z více lístků
myrmekochorie - šíření semen mravenci
myrmekochorní rostlina - rostlina, jejíž semena jsou rozšiřována mravenci. Semena m.r. mají dužnaté přívěsky (tzv. masíčka, elaiosomy), které mravenci okusují a roznášejí tak semena po okolí. Jedná se především o jarní rostliny, jejichž semena dozrávají v době, kdy mravenci vyvíjejí největší činnost, např. vlaštovičník, violka, jaterník, dymnivka, ladoňka, orsej.
N
nažka - suchý nepukavý plod, který se za zralosti neotevírá, např. hvězdnicovité
neofyt - rostlina (na našem území nepůvodní) zavlečená na naše území od konce 15. století, především se jedná o druhy zavlečené ze Severní Ameriky či Asie ale i odjinud; ze Severní Ameriky např.: lilek brambor, slunečnice topinambur či ambrózie pelyňkolistá, z Asie např.: heřmánek terčovitý, rozrazil perský či křídlatka japonská a mnoho dalších
nicí - dolů visící, převislý
nitrofilní - vyhledávajícíc substráty s vysokým obsahem dusíkatých látek
O
obal - soubor listenů pod květenstvím, např. miříkovité
obvejčitý - obráceně vejčitý
oddenek - podzemní prýt některých vytrvalých bylin, např. sasanka, konvalinka
okolík - jednoduché otevřené květenství odvozené od hroznu potlačením vřetene květenství, např. prvosenka
okvětí - květní obal z lístků stejně zbarvených a většinou stejného tvaru, podléška
opýlení - přenesení pylu z prašníku na bliznu nabo na vajíčko
osten - špičatý nebo ostnitý útvar na okraji nebo povrchu orgánu, např. okraje listů bodláku
ostruha - dutý kuželovitý nebo válcovitý útvar, v nějž je protažen korunní lístek, např. violka nebo okvětní lístek, např. vstavačovité
P
palice - jednoduché hroznovité květenství se silným vřetenem, např. áron
palisty - drobné párovité výrůstky na bázi řapíku nebo přisedlé listové čepele, např. violka
památný strom - mimořádně významný strom, který je rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášen za památný strom. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Fyzická osoba, která poškodí nebo zničí památný strom se dopouští přestupku a orgán ochrany přírody ji uloží pokutu až do výše 100 000 Kč. Označení památného stromu se provádí tabulkou s malým státním znakem.
parazit - cizopasník, nezelaná rostlina, která není schopná fotosyntézy a proto výživu odebírá z hostitele, na kterém je zcela vázána (např. záraza, kokotice)
parazitismus - cizopasnictví
pavéza - horní, zpravidla největší korunní lístek v květu bobovitých
pecka - vnitřní část oplodí peckovice, uzavírající semeno
peckovice - dužnatý plod, který obsahuje tvrdou pecku a v ní semeno, např. plody třešně nebo švestky
peckovička - drobná, často vícesemenná peckovice, např. bez černý
pestík - samičí pohlavní orgán v květu, vzniklý srůstem jednoho nebo několika plodolistů; většinou se člení na 3 části: semeník, čnělku a bliznu
pilovitý list - list se zuby a zářezy špičatými, dopředu namířenými a s přední stranou kratší než zadní
plod - orgán, v němž je ukryto jedno nebo více semen a který je určen k ochraně semen; vzniká z pestíku nebo semeníku
plodenství - soubor plodůna společném stonku, vznikající z celého květenství, např. rybíz
plodolist - listový útvar nesoucí výtrusnice nebo vajíčka u krytosemenných rostlin
polokeř - rostlina, jejíž dolní část stonku dřevnatí a horní bylinná část stonku každoročně odumírá, např. šalvěj
poloparazit - zelená rostlina, která je částečně výživou vázaná na hostitele, je schopná fotosyntézy (např. jmelé, ochmet, kokrhel)
prašník - horní část tyčinky, v níž se zachycují pylová zrnka
prýt - stonek s listy a úžlabními pupeny
přeslen - tři nebo více listů, větví nebo květů vyrůstající z jednoho místa stonku
přilba - klenbovitě vydutá část květního obalu, např. oměj
přisedlý - u květu bez stopky, u listu bez řapíku
pupen - základ budoucího orgánu, např. listu nebo květu
pýřitý - pokrytý měkkými, krátkými, dosti hustými chloupky
R
relikt - rostlinný druh, který se zachoval z minulých geologických dob
resupinace - zkrucování semeníku před rozkvětem podél osy u vstavačovitých, květ se tímto otáčí o 180 stupňů nebo i někdy o 360 stupňů
rozeklaný - rozdělený na dvě části
ruderální - vyskytující se na stanovišti vytvořeném lidskou činností, kde se však dochází k vývoji na člověku nezávislém
růžice - listy nahloučené při bázi stonku; např. prvosenka, jitrocel, divizna
Ř
řapík - stopkovitě zúžená část listu
řepovitý kořen - tlustý, krátký a dolů náhle zužující kořen
S
sbíhavý - přisedlý list s okraji čepele sbíhající dolů po lodyze a vytvářející na stonku (části) křídla nebo žebra; např. divizna malokvětá, kostival lékařský
semeník - spodní část pestíku, obsahuje vajíčka
semeno - rozmnožovací útvar semenných rostlin vznikající z oplozeného vajíčka
složené květenství - květenství skládající se z většího počtu jednoduchých květenství
složený list - list složený ze samostatných lístků; např. vikev plotní
souměrný květ - dvoustranně souměrný květ /má dvě shodné poloviny/; např. bobovité, hluchavkovité, netýkavkovité
souplodí - soubor plodů vzniklý z jediného květu; např. jahodník, růže šípková
srdčitý list - jednoduchý list s čepelí u řapíku ostře vykrojenou a s laloky zaokrouhlenými; např. šeřík
srstnatý - s chlupy delšími a tuhými spíše odstálými
stéblo - zpravidla dutý stonek trav s plnými kolénky
stopka - část stonku rostliny zakončená květem nebo plodem
strboul - viz hlávka
středové květy - květy ve střední části úboru; např. slunečnice, kopretina
střelovitý list - jednoduchý list s čepelí na bázi vykrojenou v ostrém úhlu ve dva různě dlouhé špičaté laloky; např. áron
střídavé listy - listy vyrůstající na stonku vždy po jednom v různé výšce; např. len, divizna
stvol - bezlistý, bylinný stonek ukončený květem nebo květenstvím; např. prvosenka, jitrocel, sněženka
svazčitý kořen - kořen z náhradních kořenů vyrůstajících místo hlavního kořene na bázi stonku a vytvářející svazek; např. orsej
synantropní - druh vyskytující se v těsné blízkosti lidských obydlí a využívající změn tohoto prostředí způsoběných člověkem
Š
šešule - suchý dvoupouzdrý pukavý plod vzniklý ze dvou plodolistů, je vícesemenný; např. hořčice, česnáček
šešulka - krátká šešule; např. penízek, kokoška
šídlovitý - velmi úzký a a znenáhla protažený v tuhou a jemnou špičku
štětinatý - s tuhými a zašpičatělými, často pichlavými chlupy
šupina - zpravidla nezelený, zakrnělý list, přisedlý širokou bází ke stonku; např. podběl, devětsil
T
terč - zpravidla žláznatý útvar na bázi květu, vznikl zduřením květního lůžka a vylučuje sladké šťávy - nektar
tobolka - suchý pukavý plod z více plodolistů, jednopouzdrý nebo vícepouzdrý, otevírá se buď zuby (silenka), nebo štěrbinami (vstavač), nebo děrami (mák), nebo víčkem (blín)
toulec - listen obalující nebo podpírající květ nebo květenství; např. česnek, áron
trn - tvrdý, špičatý útvar vzniklý přeměnou větévek nebo listů, popř. palistů; např. trnovník akát
troúhelníkový list - jednoduchý list s čepelí ve tvaru téměř rovnoramenného trojúhelníku; např. merlík, šalvěj
trubka - dolní rourkovitě srostlá část koruny, kalichu nebo okvětí
tvrdka - suchý plod vznikající rozpadem zralého dvouplodolistého gynecea; brutnákovité, hluchavkovité
tyčinka - samčí orgán ve květech krytosemenných a nahosemenných rostlin
U
úbor - jednoduché květenství hvězdnicovitých s přisedlými květy na lůžku zpravidla rozšířeném
úponka - přeměněná část listu nebo stonku pomocí které se liána přidržuje své opory; např. vikev
V
vajíčko - drobné, mnohobuněčné tělísko na semenné šupině nahosemenných nebo v dutině semeníku krytosemenných rostlin, z vajíčka se po oplození vyvíjí semeno
vejčitý list - asi dvakrát delší než široký a v dolní třetině nejširší a na obou koncích tupě zaokrouhlený; např. rulík
vidlan - jednoduché vrcholičnaté květenství, jehož hlavní stonek je zakončen květem
vijan - jednoduché vrcholičnaté květenství s vřetenem v mládí spirálně stočeným, na svrchní straně má dvě řady květů, na spodní straně zpravidla listeny; např. rosnatka, svazenka, pomněnka
vrcholičnaté květenství - postranní větve přerůstají vřeteno květenství, které zastavuje svůj růst a nese středový květ, květy postranních větévek rozkvétají vždy později než květ hlavního vřetene
vrcholík - jednoduché vrcholičnaté květenství s větévkami většinou rozvětvenými a vyrůstajícími v úžlabí střídavých listenů; např. třezalka
vroubkovaný list - list s okrajem čepele mělce děleným ostrými zářezy v zaokrouhlené zuby; např. česnáček
vřeteno - hlavní stonek světenství
vstřícné listy - listy vyrůstající vždy po dvou proti sobě ve stejné výši stonku; např. hluchavka, třezalka
vykrajovaný list - list s okrajem čepele hlouběji rozděleným a se zaokrouhlenými zářezy a špičatými zuby; např. blín
vykrojený list - list na vrcholu s tupým až zaokrouhleným výkrojkem; např. olše lepkavá
výtrus - rozmnožovací, většinou jednobuněčné tělísko hub, lišejníků, mechorstů a kapraďorostů
významný krajinný prvek - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Problematika VKP je upravena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Z, Ž
zákrov - soubor listenů na vnější straně úboru hvězdnicovitých
zavlečený - člověkem bezděky přenesený z oblasti svého původního rozšíření do nového území
zplanělý - u náš původně pouze pěstovaný, vysemeněný z kultury do volné přírody, kde se udržuje trvale nebo dočasně bez zákroku člověka, např. brukev řepka
zoogamie - opylování rostlin živočichy
zoochorie - šíření semen, plodů živočichy, rozlišujeme tyto druhy zoochorie: epizoochorie - šíření na povrchu těla živočichů a endozoochorie - šíření zažívacím traktem živočichů
zub - volný úkrojek ve tvaru trojúhelníku
žahavý chlup - chlup obsahující palčivou tekutinu se snadno lámavou špičkou; např. kopřiva
žilky - cévní svazky patrné na povrchu rostliny, zejména na listech
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka