jedle bělokorá
Abies alba
jedľa biela
| Silver Fir, European Silver Fir
Botanická charakteristika:
Jehličnatý strom 30-65 m vysoký. Kmen přímý. Koruna kuželovitá, ve stáří válcovitá. Borka hladká, bělošedá, ve stáří rozpraskaná. Jehlice dvouřadě uspořádané, na líci lesklé, tmavě zelené, na rubu se dvěma bílými proužky. Samčí šištice žlutavé. Samičí šištice zelen, později nafialovělé. Šišky rozpadavé, vzpřímené, válcovité. Semena velká s křídlem.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ strom, až 65 m vysoký
§ borka bělošedá
§ jehlice na líci lesklé, tmavě zelené, na rubu se dvěma bílými proužky
Místa výskytu:
Vyskytuje se v jehličnatých a listnatých lesích. Preferuje půdy hlubší, na živiny bohatší, čerstvě vhlké až podmáčené.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Jedle bělokorá je dobře poznatelný jehličnatý strom díky našedlé borce.
Jedle bělokorá postupně mizí z našich lesů: je výrazněji ohrožena okusem zvěří, je náchylná na znečištění ovzduší, na náhlé změny klimatu i na holosečný způsob těžby v lesích. Proto se hovoří již od 19. století o tzv. úbytku jedle v našich lesích. Odhaduje se, že v minulosti bylo zastoupení jedle v lesích okolo 18%, v současnosti dosahuje pouhého jednoho procenta. V současné době se nacházejí nejrozsáhlejší porosty jedlin v rámci České republiky v oblasti Šumavy. Na Moravě jsou zachovány nejlepší porosty jedle v Beskydech v NPR Mionší. Jedná se o největší komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů karpatského typu s klenem v České republice. Právě zde je nacházejí poslední zbytky jedlobukového karpatského pralesa.
Jedle bělokorá je dřevina, která má značný hospodářský význam. Patří mezi lesnicky nejproduktivnější evropské dřeviny. Dřevo má podobné vlastnosti jako dřevo smrku a využívá se na vodních stavbách, k výrobě nábytku nebo hudebních nástrojů, jako palivové dříví. V minulosti se využívalo v dolech k budování výstuží ve štolách nebo k výrobě stěšních šindelů.
Ochrana:
Jedle bělokorá patří mezi druhy vyžadující další pozornost (C4a). Zákon ji ochranu nepřiznává. Na našem území se vyskytuje roztroušeně a ustupuje.
Celkové rozšíření:
Jedle bělokorá roste v Evropě ostrůvkovitě v jižní části od Pyrenejského poloostrova po Balkánský poloostrov a dále od severozápadního Německa přes střední Evropu po Karpaty.
Index:
Abies alba Mill. -- Gard. Dict., ed. 8. n. 1. 1768
strom; evropský; makrofanerofyt; 30-60; nížiny-hory; Galio-Abietenion
Původní druh květeny České republiky. (Native).
Místo: Mořkov
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: les
Půda: hlinitá
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 25.4.2011
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka