klejicha hedvábná
Asclepias syriaca
glejovka americká
| Common Milkweed, Silkweed
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 100-200 cm vysoká silně mléčící bylina. Lodyha přímá. Listy vstřícné, vejčité, na líci tmavězelené, na rubu šedozelené. Květenství úžlabní lichookolík. Květy 5četné, vonné, jejich stavba složitá. Korunní cípy nafialovělé, růžové nebo bělavé. Plod podlouhle vejcovitý měchýřek s mnoha semeny. Semena vejcovitá s nápadným bílým chmýrem.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ vysoká bylina až 2 m
§ květy nafialovělé
§ plod podlouhle vejcovitý měchýřek s mnoha semeny
Místa výskytu:
Vyskytuje se na rumištích, v okolí zahrad a hřbitovů, na silničních nebo železničních náspech, občas je pěstovaná na zahradách. Roste na půdách lehkých, vysýchavých.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Původní domovina klejichy hedvábné je Severní Amerika . Rozšířila se však do celého světa díky pěstování. Na našem území dokladována již z 18. století, kdy byla pěstovaná v zámeckém parku v Lánech. V minulosti častěji pěstovaná pro okrasu nebo jako medonosná rostlina. Kvetoucí rostliny vydávají nápadnou vůni.
Jedovatá rostlina.
Oddenek obsahuje mezi jinými toxický glykosid asclepiadin. V minulosti byl oddenek používán v léčitelství. V menších dávkách se podával při zahlenění, ve větších dávkách však způsobuje zvracení a průjem a proto není jeho podávání zcela vhodné. U některých citlivějších jedinců může ronící se mléko z rostliny způsobit svědění kůže.
V Severní Americe se někdy používají mladé výhony a nerozkvetlá květenství k jídlu (podobně jako např. chřest). Je třeba je však povařit po dobu několika minut, aby se zmírnila trpká chuť čerstvé rostliny a vyluhovaly toxické látky. Nerozkvetlá květenství se někdy fritují a takto upravená podávají k jídlu.
Nápadných měchýřkatých plodů se v minulosti využívalo k výrobě ozdob či dámských šatových doplňků. Chmýr se využíval jako náhražkový vycpávkový materiál oblečení a také se používal do vycpávek záchranných vest během 2. světové války.
Klejicha hedvábná byla v minulosti považována za dobrou medonosnou rostlinu. Složitá stavba květu však není pro včely snadno přístupná a proto se od masivního pěstování upustilo.
Záměna:
Klejicha hedvábná je snadno poznatelným druhem.
Etymologie:
Asclepias: po jménu řeckého boha léčitelství Asklepiose (lat. Aesculapius);
syriaca: syrská, Linné chybně dovozoval, že rostlina pochází z Orientu (ze Sýrie).
Lidové názvy:
---
Synonyma:
Asclepias intermedia Vail
Asclepias kansana Vail
Asclepias syriaca L. var. kansana (Vail) E.J.Palmer & Steyerm.
Fytocenologie:
Na našem území se vyskytuje ve společenstvech svazu Dauco carotae-Melilotion.
Biotopy:
---
Ochrana:
Klejicha hedvábná není ohroženým druhem. V České republice roste v teplejších oblastech, v Čechách v Polabí, na Moravě v okolí Brna, na Hané a Ostravsku. Je nepůvodní, jedná se o potenciálně nebezpečný plevel především v teplejších oblastech.
Celkové rozšíření:
Klejicha hedvábná roste v celé Evropě, kde není původní, byla vysazována v parcích a zahradách nebo pěstována jako medonosná rostlina. Původem je ze Severní Ameriky (z její východní části).
Index:
Asclepias syriaca L. -- Sp. Pl. 1: 214. 1753.
vytrvalá; americký; hemikryptofyt; 1,00-2,00; 0,003-0,005; nížiny-podhůří; Dauco carotae-Melilotion.
Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Neofyt (1901).
Místo: Přerov
Okres: Přerov
Kraj: Olomoucký
Stanoviště: okraj cesty
Půda: hlinitá
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 2.7.2011
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka