chmel otáčivý
Humulus lupulus
chmeľ obyčajný
| Common Hop, Hop
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, dvoudomá rostlina (liána) s 3 – 5 m dlouhou, pevnou, drsnou lodyhou.
Listy ve střední části lodyhy dlouze řapíkaté, s čepelí 3-5klanou až 3-5dílnou, na okraji hrubě pilovitou, na líci tmavě zelenou, drsnou a na rubu světleji zbarvenou. Listy v horní části lodyhy často střídavé, menší, povětšinou celistvé.
Květy samčí žlutavě zbarvené, samičí v hustých svazečcích s listeny zelenavými.
Plody vejcovité nažky v šišticovitých převislých plodenstvích.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ liána s dlouhou lodyhou
§ čepel středních lodyžních listů 3-5klaná až 3-5dílná
§ šišticovitá převislá plodenství
Místa výskytu:
Roste v pobřežních křovinách potoků a řek, ve vlhkých křovinách, okrajích lesů, olšinách, lužních lesích. Vyhovují mu vlhké, mírně kyselé půdy.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Stará kulturní rostlina, používaná v pivovarnictví a také ve farmaceutickém, potravinářském a voňavkářském průmyslu.
Chmel je jednou ze základních surovin výroby piva (vedle vody a ječmene). Chmel dodává pivu typickou nahořklou chuť. Chmel se pro potřeby pivovarnictví pěstuje na chmelnicích a pěstují se výhradně vybrané vyšlechtěné odrůdy samičích rostlin, ze kterých se sklízejí plodenství, tzv. chmelové šištice, tvořené zvětšenými listeny, které nesou lupulinové žlázky s obsahem hořkých látek (humulon, lupulon), silic, pryskyřic, terpenoidů. Tyto látky mají baktericidní, sedativní a konzervační účinky.
České odrůdy chmele patří mezi odrůdy nejvyšší světové kvality. Pěstování chmele je v Čechách tradiční a sahá až do 10. století. Z našeho území se pěstování dostalo postupně do Německa a dál do světa. Za vlády Karla IV. se chmelařství rozvíjelo, po třicetileté válce v 17. století byla většina chmelnic zničena, obnova pěstování chmele započla v 18. století. V 19. století se začalo s pěstováním chmele i na Moravě v okolí Olomouce. V současné době patří Česká republika mezi pět největších pěstitelů chmele na světě (v roce 2011 se vypěstovalo v ČR přes 6000 tun chmele, 5. místo na světě). Prvním na světě v pěstování chmele je tradičně Německo, následuje Etiopie, USA a Čína. Chmel se u nás pěstuje ve třech chmelařských oblastech, v Čechách Žatecké a Úštěcké a na Moravě Tršické.
Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je tzv. Žatecký chmel (chmel pocházející z Žatecké chmelařské oblasti). V roce 2007 byl Žatecký chmel zapsán do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení v rámci Evropské Unie. Od té doby je možné označovat za Žatecký chmel pouze "Žatecký poloraný červeňák" a jeho klony (Lučan, Blato, Osvaldův klon 31, Osvaldův klon 72, Osvaldův klon 114, Siřem, Zlatan, Podlešák, Blšanka). Žatecký chmel využívají pivovary na celém světě k výrobě kvalitního piva, kterému právě tato odrůda dodává výrazné aroma. České chmelařské šlechtitelství má dlouholetou tradici a výsledkem šlechtění jsou i další odrůdy jako například Agnus, Premiant, Harmonie, Rubín nebo Sládek. K výrobě piva Radegast či Pilsner Urquell se využívá odrůda Žatecký poloraný červeňák, k výrobě piva Gambrinus odrůda Sládek.
Léčivá rostlina. Drogou je samičí šištice, která se sbírá krátce před dozráním koncem srpna a počátkem září. Někteří autoři nepovažují planě rostoucí chmel za využitelný jako léčivky, jiní zase tvrdí opak. Čerstvé šištice mohou vyvolat u citlivých jedinců při kontaktu s kůží její podráždění. Z drogy se nejčastěji připravuje nálev. Využívá se jako sedativa, při předráždění a jako diuretikum při problémech s prostatou. Užívání chmele může u některých jedinců vyvolat alergickou reakci.
Mladé chmelové výhonky se dají použít jako jarní zelenina. Takto používali chmel již staří Římané.
Rod:
Rod Humulus (chmel) má 3 druhy, které rostou v temperátních oblastech severní polokoule. Na našem území se vyskytuje 1 druh rodu Humulus: chmel otáčivý.
Záměna:
Je snadno poznatelný druh.
Etymologie:
Humulus: základ latinského humulus vzniklo patrně ze stejného základu jako staroněmecké humle (chmel);
lupulus: zdrobnělina latinského lupus: vlk, podle toho, že jiné rostliny chmel omotává a tím jim škodí.
Lidové názvy:
---
Synonyma:
Humulus americanus Nutt.
Humulus volubilis Salisb.
Humulus vulgaris Gilib.
Lupulus amarus Gilib.
Lupulus communis Gaertn.
Lupulus humulus Mill.
Lupulus scandens Lam.
Starší české jméno:
chmel obecný
Fytocenologie:
Na našem území se vyskytuje ve společenstvech svazů Alnion glutinosae, Alno-Ulmion, Salicion triandrae, Rubo-Prunion spinosae, Senecionion fluviatilis (diagnostický druh).
Biotopy:
M7 Bylinné lemy nížinných řek (diagnostický druh)
L1 Mokřadní olšiny
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
Ochrana:
Chmel otáčivý není ohrožený.
V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, nejčastěji v teplejších oblastech státu, ojediněle i v chladnějších oblastech.
Celkové rozšíření:
Chmel otáčivý roste v mírném pásu Eurasie a Severní Ameriky, byl zavlečen i na jiné světadíly, např. do Austrálie nebo Jižní Ameriky.
Index:
Humulus lupulus L. -- Sp. Pl. 2: 1028. 1753.
vytrvalá; euroasijský/severoamerický; hemikryptofyt; 5-6; 3-6 m; 0,4-0,6 cm/1,5-3,0 cm; nížiny-hory; Alnion glutinosae, Alno-Ulmion, Salicion triandrae, Rubo-Prunion spinosae, Senecionion fluviatilis
Původní druh květeny České republiky. (Native).
Léčivá.
Místo: Odry
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: břeh rybníka
Půda: kamenitá, vlhká
Světelné podmínky: polostinné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 30.8.2003
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka